V červenci nastává pravý čas pro sklizeň většiny druhů drobného ovoce – maliny, rybíz, angrešt, borůvky, ostružiny… Jak je zpracovat a jakou péči následně dopřát keřům po sklizni?
Ovocné stromy za suchého počasí zaléváme vydatně, aby se vláha dostala až ke kořenům. Půdu kolem stromů musíme prokypřit a zbavit plevele. Stejně tak zbavujeme strom poškozených a zakrnělých plodů. Ochraňujeme ovocné stromy proti mšicím, sviluškám, obalečům, padlí a fyziologické skvrnitosti – využijte přípravky Americké padlí STOP, přírodní Rock Effect a další. Nezapomínáme podepírat větve, aby se vahou plodů nezlomily.
Ať už sklidíme drobné ovoce z keřových nebo stromkových tvarů, všechny druhy potřebují po sklizni naši péči. Práce nezabere příliš času, pokud několik následujících úkonů děláme pravidelně každý rok:
- z rostlin odstraníme staré větve a slabé mladé výhony, které by nevyzrály;
- záhon zbavíme plevele a lehce zkypříme;
- přihnojíme dobrým, uleželým kompostem;
- zavlažíme vydatně každou rostlinu a nasteleme posekanou trávou nebo jiným mulčem.
Rybíz a angrešt
Pravděpodobně jako první sklízíme rybíz, který se vyskytuje v českých zahrádkách velmi často, ať už keřový nebo stromkový. Pokud sázíte nový keř, počítejte s kvalitní úrodou po dvou až třech letech. U starších keřů po sklizni odstraňujte staré, zaschlé větve (celkově by keř měl mít osm až dvanáct zdravých výhonů). Podobně postupujeme u angreštu, tomu necháme asi sedm zdravých větví a na jaře je zkracujeme zhruba o třetinu. Angrešty a rybízy jsou náchylné na padlí, proto je ošetřujeme postřikem proti houbovým chorobám (proti houbám chráníme také révu vinnou, které musíme navíc vyvazovat letorosty).
Maliny a ostružiny
Velice oblíbené jsou maliníky a ostružiníky, resp. jejich kombinace. Vždy plodí jen letorosty vyrostlé z loňských výhonů. Po sklizni zkracujeme právě tyto odplozené výhony a zaschlé větve a na další sezónu necháváme ty nejsilnější výhony. Podobně postupujeme i u ostružiníku, na jaře jim dopřejte střih zhruba 1/3 větví. Na zimu můžete k rostlinám přihrnout trochu mulče se zeminou.
Borůvky
Nejčastěji se setkáváme s velkoplodými a kamčatskými borůvkami. Ty jsou specifické tím, že ke svému růstu potřebují kyselou zem, proto k ní po sklizni každý rok dodávejte rašelinu. Řez provedeme až v době vegetačního klidu, necháváme pouze šest až 8 nejsilnějších větví. Výbornou alternativou k borůvce bez potřeby kyselé půdy je muchovník.
Pak už jen stačí sebrané plody zpracovat, třeba na marmeládu, dezert či smoothie; nebo je zamrazte na zimu. 🙂